V širokých uličkách supermarketů probíhá tichá revoluce: rostoucí tlak na větší transparentnost ve značení potravin a doplňků stravy. Pevně věříme, že spotřebitelé mají právo vědět přesně, co dávají do svého těla a jaký to má dopad.

To, že je něco bez kalorií a bez cukru, ještě neznamená, že je to zdravé.

S rostoucí popularitou průmyslově zpracovaných potravin a doplňků je porozumění etiketám důležitější než kdy dřív. Nejde jen o kalorie nebo obsah bílkovin – jde o rozpoznání potenciálně problematických ingrediencí ukrytých za složitými chemickými názvy.

Bohužel mnoho firem tyto látky stále používá kvůli úspoře nákladů nebo dosažení určité textury produktu. Ve Vivo Life jsme se ale rozhodli jít jinou cestou.

V tomto článku:

• Sukralóza
• Aspartam
• Xanthanová guma
• Maltodextrin
• Řepkový / slunečnicový olej
• Datlová pasta
• Inulin
• Jaká sladidla používá Vivo Life?

Sukralóza

Sukralóza vznikla jako moderní náhražka cukru – je asi 600× sladší než cukr, ale nemá kalorickou hodnotu.

Může to znít až příliš dobře. Studie publikovaná v Journal of Toxicology and Environmental Health ukazuje, že umělá sladidla mohou ovlivňovat hladinu glukózy a inzulínu, což může představovat riziko pro osoby s inzulinovou rezistencí [1].

Další výzkum naznačuje, že sukralóza může negativně ovlivnit střevní mikrobiom a snížit množství prospěšných bakterií až o 50 % [2].

Aspartam

Aspartam je další nulokalorické sladidlo složené ze dvou aminokyselin – fenylalaninu a kyseliny asparagové.

Některé studie jej spojují s migrénami [3] a výzkum publikovaný v Nature naznačuje možné spojení s metabolickým syndromem, zejména s vyšší hladinou glukózy a abdominální obezitou [4].

I když je v regulovaných dávkách považován za bezpečný, naše filozofie je jednoduchá: pokud existují pochybnosti, nepoužíváme ho.

Xanthanová guma

Xanthanová guma je produkt bakteriální fermentace a používá se jako zahušťovadlo a stabilizátor.

I když je považována za bezpečnou (GRAS), některé studie naznačují, že může zhoršovat příznaky trávicích potíží [5]. U citlivých osob může způsobovat nadýmání nebo diskomfort.

Proto jsme se rozhodli ji do našich produktů nezařazovat.

Maltodextrin

Maltodextrin je derivát škrobu, často používaný jako plnidlo nebo rychlý zdroj energie díky vysokému glykemickému indexu.

Mimo sportovní kontext může způsobovat prudké výkyvy hladiny cukru v krvi.

Studie také naznačují, že může zhoršovat obranné mechanismy střev proti bakteriím a zvyšovat riziko infekcí, zejména u lidí s Crohnovou chorobou [6].

Řepkový / slunečnicový olej

Tyto oleje jsou běžné v moderní stravě. Problém spočívá v jejich vysokém obsahu omega-6 mastných kyselin.

Moderní strava již tak obsahuje nadbytek omega-6 oproti omega-3, což může podporovat zánětlivé procesy v těle [7].

Proto se snažíme jejich použití minimalizovat.

Datlová pasta

Datle jsou výživné a přirozeně sladké. Při zpracování do pasty však dochází ke koncentraci fruktózy.

Nadměrná konzumace fruktózy může být spojena se zvýšeným ukládáním tuku v játrech a sníženou citlivostí na inzulin [8].

Proto preferujeme použití celých datlí, kde je zachována vláknina.

Inulin

Inulin (z čekanky) je prebiotická vláknina podporující střevní mikrobiom.

U citlivých osob však může způsobovat plynatost, nadýmání a diskomfort, zejména u lidí s IBS [9].

Proto jej do našich produktů nezařazujeme.

Jaké sladidlo používá Vivo Life?

Ve Vivo Life používáme přírodní sladidlo stévii.

Proč stévie?

• nulová kalorická hodnota
• neovlivňuje hladinu glukózy ani inzulínu [10]
• nepodporuje vznik zubního kazu [11]
• může podporovat kontrolu hmotnosti [12]

Přirozenější cesta

Čtení etiket by nemělo být jako luštění cizího jazyka. Ve Vivo Life neusilujeme jen o výrobu produktů – chceme podporovat transparentnost, kvalitu a skutečné zdraví.

Přidejte se k nám a podporujte budoucnost, kde etikety neukrývají žádná tajemství.

Nakupte s VIVO LIFE

Zdroje:

1. Pepino MY. Metabolic effects of non-nutritive sweeteners. Physiol Behav. 2015;152(Pt B):450-455.

2. Abou-Donia MB, El-Masry EM, Abdel-Rahman AA, McLendon RE, Schiffman SS. Splenda alters gut microflora and increases intestinal p-glycoprotein and cytochrome p-450 in male rats. J Toxicol Environ Health A. 2008;71(21):1415-1429.

3. Magerowski G, Pellechia R, Shapiro RE, Goadsby PJ. Potential Mechanisms of Prospective Antimigraine Drugs: A Focus on Vascular (Side) Effects. Pharm Rev. 2021 Jan;73(1):335-364.

4. Suez J, Korem T, Zeevi D, et al. Artificial sweeteners induce glucose intolerance by altering the gut microbiota. Nature. 2014;514(7521):181-186.

5. Martinsen TC, Bergh K, Waldum HL. Gastric juice: a barrier against infectious diseases. Basic Clin Pharmacol Toxicol. 2005;96(2):94-102.

6. Nickerson KP, McDonald C. Crohn's disease-associated adherent-invasive Escherichia coli adhesion is enhanced by exposure to the ubiquitous dietary polysaccharide maltodextrin. PLoS One. 2012;7(12):e52132.

7. Simopoulos AP. The importance of the ratio of omega-6/omega-3 essential fatty acids. Biomed Pharmacother. 2002;56(8):365-79.

8. Jegatheesan P, De Bandt JP. Fructose and NAFLD: The Multifaceted Aspects of Fructose Metabolism. Nutrients. 2017 Mar 8;9(3):230. ↩

9. Wilson B, Rossi M, Kanno T, et al. Inulin Prebiotic Ingestion Does Not Improve Gastrointestinal Tolerance to a Galacto-Oligosaccharide Prebiotic in Healthy Subjects. Nutrients. 2020;12(8):2390.

10. Anton, S. D., Martin, C. K., Han, H., Coulon, S., Cefalu, W. T., Geiselman, P., & Williamson, D. A. (2010). Effects of stevia, aspartame, and sucrose on food intake, satiety, and postprandial glucose and insulin levels. Appetite, 55(1), 37-43.

11. Oliveira, F. A., Luz, D. A., Sasaki, J. M., & Moraes, T. M. (2015). The Effect of Different Sweeteners in Low-calorie Fruit Drinks on Dental Biofilm Acidogenicity. Brazilian Dental Journal, 26(4), 376-380.

12. Ferri, L. A., Alves-Do-Prado, W., Yamada, S. S., Gazola, S., Batista, M. R., & Bazotte, R. B. (2006). Investigation of the antihypertensive effect of oral crude stevioside in patients with mild essential hypertension. Phytotherapy Research, 20(9), 732-736.